Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Profilové fotky aneb znáte dobře svého avatara?

23. 11. 2015 9:53:17
Každý (teda kromě těch, kteří mezi námi žijí v jiné než online realitě) máme svého avatara. Naši představu o sobě sama, takovou, kterou se prezentujeme na internetu. Prostě profilovou fotku.

Upravujeme se, češeme, oblékáme si šaty v určitém stylu proto, že nás ostatní posuzují podle vzhledu. A neméně, ne-li přímo pečlivěji, jsme posuzovaní online. Taková profilová fotka je vlastně něco jako obléknout se na maturitní večírek – chceme na tom Facebooku, Twitteru, Instagramu, LinkedInu, atd. vypadat co nejvíc cool bez ohledu na to, jak maturita dopadla a co nás čeká dál. A při tom toho můžeme o sobě prozradit víc, než jsme chtěli.

Zatímco některé fotky vyjadřují jasný vědomý záměr autora, který chce pobavit, vyjádřit své politické smýšlení či dokonce sexuální orientaci, jiné mě freudovsky znepokojují. Co mi o člověku říká profilovka s fotkou z dětství, fotkou zvířecího miláčka, fotkou s přítelem, s dětmi, fotkou před Eiffelovkou, fotkou běžce protrhávajícího cílovou pásku?

Mám ráda, když se věci vždycky nějak vysvětlí a narazila jsem na teorii využívající pro analýzu profilových fotek Maslowovu pyramidu potřeb.

Takže:

Jste na své fotce moc sexy? Mluvím o pánech svlečených do půl těla ukazujících bicepsy a pekáče buchet, dámách v plavkách či v koketním postoji s výstřihem až ke kolenům. Pozor, potom máte zřejmě vy i všichni takoví jedinci nesplněnou nějakou základní tělesnou potřebu. Mám takové podezření, že to bude nejspíš potřeba rozmnožovací. Vždyť už se prokázalo, že ten, kdo si na Facebook dává často třeba fotky s jídlem, nemusí být zrovna gurmán. Vlastně právě naopak. Dost často ho trápí nějaká porucha příjmu potravy. Pro rozmnožovací potřebu a profilové fotky to, obávám se, bude platit podobně.

A pak jsou lidé, z jejichž profilové fotky okamžitě odtušíte, že byli na drahé dovolené. Vlastně ne jen odtušíte, vám to už z pouhého letmého pohledu bude naprosto jasné. Nebo je případně jasné, že má „profilovaný“ úžasné zaměstnání – to poznáte podle toho, že si jako profilovku vybere fotku z veletrhu nebo třeba z prezentace na důležité schůzce. Maslow nabízí odpověď i na tohle – tito lidé mohou mít problém s neuspokojenou potřebou bezpečí a jistoty. Tím že se tak neohroženě prezentují jako důležití a nejlepší ze všech, vlastně nevědomě říkají, jak jsou nejistí. Úžasné zaměstnání? Šéf po mně dupe, manželka si stěžuje, že nevydělávám, a v kantýně nemají v poledne svíčkovou. Tak ať aspoň na fotce vypadám nejmíň jako poradce Billa Gatese.

Celý tenhle článek vlastně vznikl kvůli neuspokojené potřebě lásky a přijetí. Tedy ne té mojí, i když kdo ví... Všimla jsem si totiž zajímavého fenoménu: lidé (hlavně ženy), mají na profilovce kromě SEBE po svém boku ještě svého úžasného a milujícího partnera. Bylo to pro mě tak znepokojující, že jsem se na to chtěla podívat blíž a objevila jsem onu teorii používající Maslowovu pyramidu potřeb. No ano, patří sem i profilovky s rodinou, kde je dotyčná osoba druhá zleva od dveří, profilovky s manželem, synem, dcerou, domácím mazlíčkem atd. Hmm... Že by ten milující partner nemiloval až tak žhavě a vztahy v rodině nebyly kvůli drogové závislosti syna a nevěrám otce úplně ideální?

Nic nekřičí po potřebě uznání (a možná přímo řve pocitem zneuznání) víc než profilovka někoho na pódiu s mikrofonem v ruce. Patří sem taky šplhání na Mount Everest, fotky z promoce, přebírání ceny manažera roku, apod. A nejste z toho venku, ani když si místo své vlastní fotky zvolíte do profilu fotku oblíbené celebrity. No proč jste si tam místo sebe radši dali fotku Staloneho, Margaret Thatcherové nebo Pavla Bobka? Proč asi?

S nesplněnou potřebou nejvyšší, tj. seberealizace, je to těžší. Jak rozeznat člověka, kterému se podařilo v životě vyhrát, od člověka, který po seberealizaci teprve touží? A netoužíme po seberealizaci my všichni, možná i ti, kteří se nám už „seberealizovaní“ zdají být? Z průzkumů každopádně vyplývá, že úspěšní lidé většinou volí jako svou profilovou fotku portrétovou fotografii sebe sama, na které pěkně zpříma hledí kameře do očí.

Aha, tak teď zjišťuju, že žádný z mých avatarů se do kamery nedívá. Znamená to něco? Vždyť je to vlastně celé jenom jedna teorie;-)

Autor: Gabriela Bartošová | pondělí 23.11.2015 9:53 | karma článku: 8.78 | přečteno: 313x

Další články blogera

Gabriela Bartošová

Jak se žije drobným živnostníkům

Každé ráno se budím okolo deváté. Poté, co si udělám anglickou snídani na vidličku, se rozvláčnými pohyby ve svém měkoučkém flanelovém župánku jen tak bezcílně poflakuju bytem.

4.3.2016 v 12:48 | Karma článku: 40.30 | Přečteno: 3346 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Jak jsem se ve 40 učila lyžovat

To vás takhle nazují do těch středověkých nástrojů útrpného práva, kterým se říká „lyžáky“, ale vy jim už po pár minutách neřeknete jinak než „španělské boty“ (případně sarkasticky „kozačky“).

8.2.2016 v 12:24 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 560 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Jak jsem vyhrála 400 milionů

Stalo se. Jednou v neděli jsem vyhrála. Asi za to může ten nápis v koupelně na zrcadle. V záchvatu motivace a snahy o pozitivní myšlení jsem si tam starou rtěnkou napsala: „Věřím, že vyhraju 400.000.000 Kč.“

10.12.2015 v 10:20 | Karma článku: 34.83 | Přečteno: 4141 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 235 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 117 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 298 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 262 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 291 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1455

"Za 20 let vám budou mnohem víc vadit věci, které jste neudělali. Mnohem víc, než ty, které jste udělali. Takže zahoďte svoji zaprděnost. Odplujte od bezpečného břehu. Chyťte dobrodružný vítr. Objevujte. Sněte. Zkoumejte." Mark Twain



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.