Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jmenuji se Dieudonné a nejsem antisemita

4. 02. 2014 9:00:00
Žiju si tady pěkně spokojeně v teploučku, v tom našem českém rybníčku, ale občas se přece jenom odvážím vystrčit hlavu a kouknout za hranice. Může to být i poučné. O tomhle chlapíkovi mi vyprávěl učitel angličtiny.

Jmenuje se Dieudonné a je to Francouz. Jeho rodiče se rozvedli, když mu byl rok. Vychovávala ho matka. Navštěvoval katolickou školu, ačkoli matka sama byla buddhistka. Že vás to nezajímá? Hmm, vydržte, to nejlepší teprve přijde.

Získal bakalářský titul v počítačové vědě. Prorazil jako komik v duu spolu se svým kamarádem z dětství, židovským hercem a komikem Élie Semounem. A zatímco hráli po pařížských kavárnách a barech (představuju si francouzskou obdobu českých skečů Na stojáka), živil se jako obchodník. Prodával auta, telefony, kopírky. S parťákem si dělali legraci hlavně z rasových předsudků a stereotypů. Francouzsky bohužel neumím, takže nedokážu posoudit, jak moc vtipní byli. Ale své obecenstvo si jasně našli. V devadesátých letech už se společně objevovali v televizi. Asi od roku 1997 se dvojice rozdělila a Dieudonné proslul svými „one man show“.

A pak se mu něco stalo. Nevím co, ale k něčemu dojít muselo – třeba pád ze schodů nebo zápal mozkových blan (internet v tomto ohledu mlčí) – a asi od roku 2002 ho vtipná múza začala opouštět. I to se bohužel stává, ovšem tu jeho chudinku muselo zardousit něco hodně silného.

Najednou prohlašuje, že je mu bližší charisma bina Ladina než George Bushe. A to je teprve vlažný začátek jeho „prozření“. V roce 2003 se objevuje v televizní show převlečený za židovského osadníka, v khaki maskáčích a s židovským kloboukem na hlavě vykřikuje pozdrav „Israel“. No, zlí jazykové tvrdí, že řval „Isra-Heil“. A pak to jde samospádem. Ani není důležité v jakém pořadí. Vzpomínky na holocaust pojmenuje „vzpomínkovou pornografií“, Ústřední radu francouzských Židů nazývá na tiskové konferenci mafií, která kontroluje veškerou francouzskou politickou praxi, na ulici se popere se dvěma židovskými teenagery, na veřejnosti se objevuje ve společnosti Jean-Marie Le Pena, který se dokonce stane kmotrem jeho třetího dítěte, atd., atd. Všude, kam zavítá, to zkrátka smrdí průšvihem. Úřady se snaží zakazovat jeho představení. A jeho vztek samozřejmě roste. Pro své příznivce, kterých valem přibývá, vymýšlí i společné gesto – tzv. „quenelle“ (čti kenel). Tvrdí, že na protest proti všem institucím. Ale popravdě, vypadá to trochu jako obrácený nacistický pozdrav. Podle mého velšského učitele angličtiny s ním začínají sympatizovat i lidé za kanálem. A jestli je antisemita? Podle jeho vlastních slov nikoli: „Neříkám, že jím nikdy nebudu... nechávám si to jako otevřenou možnost. Ale teď právě nejsem.“

A to nejlepší nakonec. Celé jeho jméno zní Dieudonné M'bala M'bala. Matka je Francouzka, otec pochází z Kamerunu. Jestli jste ho ještě neviděli, vězte, že tatínka vzezřením opravdu nezapře. A teď, obohaceni touto informací škodolibě naservírovanou až na závěr, si zkuste těch pár odstavců výše přečíst ještě jednou.

Možná to pan Dieudonné myslí už od začátku jako legraci a celé je to ten nejdelší gag v historii. V tom případě si sice nejsem jistá, že se někdo bude chechtat, ale lekce... lekce to pro pár jedinců určitě bude.

Autor: Gabriela Bartošová | úterý 4.2.2014 9:00 | karma článku: 12.13 | přečteno: 693x

Další články blogera

Gabriela Bartošová

Jak se žije drobným živnostníkům

Každé ráno se budím okolo deváté. Poté, co si udělám anglickou snídani na vidličku, se rozvláčnými pohyby ve svém měkoučkém flanelovém župánku jen tak bezcílně poflakuju bytem.

4.3.2016 v 12:48 | Karma článku: 40.30 | Přečteno: 3346 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Jak jsem se ve 40 učila lyžovat

To vás takhle nazují do těch středověkých nástrojů útrpného práva, kterým se říká „lyžáky“, ale vy jim už po pár minutách neřeknete jinak než „španělské boty“ (případně sarkasticky „kozačky“).

8.2.2016 v 12:24 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 560 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Jak jsem vyhrála 400 milionů

Stalo se. Jednou v neděli jsem vyhrála. Asi za to může ten nápis v koupelně na zrcadle. V záchvatu motivace a snahy o pozitivní myšlení jsem si tam starou rtěnkou napsala: „Věřím, že vyhraju 400.000.000 Kč.“

10.12.2015 v 10:20 | Karma článku: 34.83 | Přečteno: 4141 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Profilové fotky aneb znáte dobře svého avatara?

Každý (teda kromě těch, kteří mezi námi žijí v jiné než online realitě) máme svého avatara. Naši představu o sobě sama, takovou, kterou se prezentujeme na internetu. Prostě profilovou fotku.

23.11.2015 v 9:53 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 313 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 121 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 308 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 292 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1455

"Za 20 let vám budou mnohem víc vadit věci, které jste neudělali. Mnohem víc, než ty, které jste udělali. Takže zahoďte svoji zaprděnost. Odplujte od bezpečného břehu. Chyťte dobrodružný vítr. Objevujte. Sněte. Zkoumejte." Mark Twain



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.