Jak jsem se ve 40 učila lyžovat
Už předtím jste se navlékli do lyžařských kalhot, lyžařské bundy, lyžařské helmy… jo jo, všichni už dnes lyžují v helmách, takže si na to „příjemné“ laskání ušních chrupavek prostě zvyknout musíte, přes to nejede vlak, jinak s vámi nikdo na tu sjezdovku nepůjde. A úplně zpocenou vás postrčí na mráz. Do ruky vám dají lyže, pod jejichž vahou se vám napoprvé překvapením podlomí kolena, a do druhé ruky vám cpou hůlky. S takovou výbavou hodnou výcvikového střediska pro kosmonauty NASA vás vyšlou k vleku. Máte pocit, že chůzí v mírném podřepu a s neustále podkluzujícíma nohama těch dvě stě metrů ani nepřekonáte. Ale podaří se. Konečně si můžete na chvilku sednout v kabince.
Sotva se vám zklidní tep a začnete zase pravidelně dýchat, vás šílenou rychlostí z kabinky vystrčí ven. Skoro ty dvě těžkotonážní klády nestihnete popadnout. Zapnou vás do nich, šťouchnou do vás a řeknou: „Podívej, to je ale krása!“ Vám se podaří jen tak tak udržet rovnováhu a konečně se taky rozhlédnete po okolí, vzhledem ke svému stavu poněkud klátivě. Zasněžené alpské štíty, které obkresluje dokonalá azurově modrá obloha, pod nohama bělostný křupající sníh. A hlasem anglického barda vykřiknete: „Nádhera!“, plíce se vám v hrudníku roztahují do všech světových stran, máte pocit, že se vznášíte. Pak vám ale extatický pohled bezděky padne k nohám, vy se podíváte DOLŮ, hystericky a zcela nebardovsky zvoláte: „Hrůza!“ a myslíte to naprosto upřímně.
Ale už je tu italský učitel lyžování, který kromě plynulé jízdy na lyžích mluví taky plynule italsky, bohužel jen velmi chabě anglicky a už vůbec nijak česky. Ukáže vám základní postoj a zavelí „andiamo“. Nezbývá než jet, nikdo jiný už kolem vás není, vždyť teď máte učitele, teď se budete dvě hodiny učit lyžovat, takže všichni ostatní mají volný program bez koule na noze. Jenže učitel je dvacet metrů pod vámi a jeho „andiamo“ začíná znít opravdu hlasitě. Teď, stejně jako ještě několikrát poté, vás napadne, kolik asi může stát přivolání vrtulníku pro neschopného lyžaře a jestli třeba nebude levnější předstírat úraz.
Ale ono to nakonec nějak jde. Hodně pomůže, když si řeknete, že je zbytečné moc lpět na životě a že už jste toho vlastně zažili dost. I toho hezkého. Vybrousíte si styl alá igráček, kterého se slepě držíte jako záchranného kruhu, i přes všechny povely teď už zoufalého učitele: pokrčit kolena („knýs dzis vej“), před zatočením vypérovat nahoru („ap“), nohy ke svahu („dzis vej“), tělo od svahu („dzis vej“) a ty ruce („hends“)! Proboha ty ruce!
Ale naučíte se taky ještě spoustu jiných věcí. Třeba že na sjezdovce musíte být ráno jako první, hned jak spustí vlek, protože na desátou už je tam každý blbec. Čechy že na svahu poznáte všude na světě – jezdí totiž v záklonu a vždycky rychleji, než by mohli mít pod kontrolou. Pak taky, že vás první dva dny budou bolet nohy tak, že bez pomoci bližního nevstanete z toalety, a že kolenní vaz si spolehlivě natrhnete poslední hodinu lyžování poslední den, právě když získáváte falešný pocit, že umíte lyžovat.
A taky velmi, ale velmi brzy pochopíte, že nejpříjemněji se lyžuje s aperolem v ruce před hospůdkou, samozřejmě na lehátku zalitém sluncem a s dobrým výhledem na svah.
@Alpy, Val di Sole, 2016.
Gabriela Bartošová
Jak se žije drobným živnostníkům
Každé ráno se budím okolo deváté. Poté, co si udělám anglickou snídani na vidličku, se rozvláčnými pohyby ve svém měkoučkém flanelovém župánku jen tak bezcílně poflakuju bytem.
Gabriela Bartošová
Jak jsem vyhrála 400 milionů
Stalo se. Jednou v neděli jsem vyhrála. Asi za to může ten nápis v koupelně na zrcadle. V záchvatu motivace a snahy o pozitivní myšlení jsem si tam starou rtěnkou napsala: „Věřím, že vyhraju 400.000.000 Kč.“
Gabriela Bartošová
Profilové fotky aneb znáte dobře svého avatara?
Každý (teda kromě těch, kteří mezi námi žijí v jiné než online realitě) máme svého avatara. Naši představu o sobě sama, takovou, kterou se prezentujeme na internetu. Prostě profilovou fotku.
Gabriela Bartošová
Šest přesvědčivých tipů do návodu pro idioty
Moc zapálená čtenářka nejsem, když teda nepočítám Vogue, ten čtu pravidelně. Naposledy jsem četla Padesát odstínů šedi, to se mi docela líbilo. To číslo v názvu je fajn, dává mi totiž pocit jistoty.
Gabriela Bartošová
Nemýt si vlasy šamponem? Všechno jde, když se chce.
Vyzkoušela to už blogerka Jaquelyn i stále známější česká kadeřnice Blanka. A pak taky Hanka, Lenka a Alice. Prostě si přestaly mýt vlasy. Tedy splachují si je vodou pořád, ale přestaly úplně používat šampon.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1508x