Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem se ve 40 učila lyžovat

8. 02. 2016 12:24:12
To vás takhle nazují do těch středověkých nástrojů útrpného práva, kterým se říká „lyžáky“, ale vy jim už po pár minutách neřeknete jinak než „španělské boty“ (případně sarkasticky „kozačky“).

Už předtím jste se navlékli do lyžařských kalhot, lyžařské bundy, lyžařské helmy... jo jo, všichni už dnes lyžují v helmách, takže si na to „příjemné“ laskání ušních chrupavek prostě zvyknout musíte, přes to nejede vlak, jinak s vámi nikdo na tu sjezdovku nepůjde. A úplně zpocenou vás postrčí na mráz. Do ruky vám dají lyže, pod jejichž vahou se vám napoprvé překvapením podlomí kolena, a do druhé ruky vám cpou hůlky. S takovou výbavou hodnou výcvikového střediska pro kosmonauty NASA vás vyšlou k vleku. Máte pocit, že chůzí v mírném podřepu a s neustále podkluzujícíma nohama těch dvě stě metrů ani nepřekonáte. Ale podaří se. Konečně si můžete na chvilku sednout v kabince.

Sotva se vám zklidní tep a začnete zase pravidelně dýchat, vás šílenou rychlostí z kabinky vystrčí ven. Skoro ty dvě těžkotonážní klády nestihnete popadnout. Zapnou vás do nich, šťouchnou do vás a řeknou: „Podívej, to je ale krása!“ Vám se podaří jen tak tak udržet rovnováhu a konečně se taky rozhlédnete po okolí, vzhledem ke svému stavu poněkud klátivě. Zasněžené alpské štíty, které obkresluje dokonalá azurově modrá obloha, pod nohama bělostný křupající sníh. A hlasem anglického barda vykřiknete: „Nádhera!“, plíce se vám v hrudníku roztahují do všech světových stran, máte pocit, že se vznášíte. Pak vám ale extatický pohled bezděky padne k nohám, vy se podíváte DOLŮ, hystericky a zcela nebardovsky zvoláte: „Hrůza!“ a myslíte to naprosto upřímně.

Ale už je tu italský učitel lyžování, který kromě plynulé jízdy na lyžích mluví taky plynule italsky, bohužel jen velmi chabě anglicky a už vůbec nijak česky. Ukáže vám základní postoj a zavelí „andiamo“. Nezbývá než jet, nikdo jiný už kolem vás není, vždyť teď máte učitele, teď se budete dvě hodiny učit lyžovat, takže všichni ostatní mají volný program bez koule na noze. Jenže učitel je dvacet metrů pod vámi a jeho „andiamo“ začíná znít opravdu hlasitě. Teď, stejně jako ještě několikrát poté, vás napadne, kolik asi může stát přivolání vrtulníku pro neschopného lyžaře a jestli třeba nebude levnější předstírat úraz.

Ale ono to nakonec nějak jde. Hodně pomůže, když si řeknete, že je zbytečné moc lpět na životě a že už jste toho vlastně zažili dost. I toho hezkého. Vybrousíte si styl alá igráček, kterého se slepě držíte jako záchranného kruhu, i přes všechny povely teď už zoufalého učitele: pokrčit kolena („knýs dzis vej“), před zatočením vypérovat nahoru („ap“), nohy ke svahu („dzis vej“), tělo od svahu („dzis vej“) a ty ruce („hends“)! Proboha ty ruce!

Ale naučíte se taky ještě spoustu jiných věcí. Třeba že na sjezdovce musíte být ráno jako první, hned jak spustí vlek, protože na desátou už je tam každý blbec. Čechy že na svahu poznáte všude na světě – jezdí totiž v záklonu a vždycky rychleji, než by mohli mít pod kontrolou. Pak taky, že vás první dva dny budou bolet nohy tak, že bez pomoci bližního nevstanete z toalety, a že kolenní vaz si spolehlivě natrhnete poslední hodinu lyžování poslední den, právě když získáváte falešný pocit, že umíte lyžovat.

A taky velmi, ale velmi brzy pochopíte, že nejpříjemněji se lyžuje s aperolem v ruce před hospůdkou, samozřejmě na lehátku zalitém sluncem a s dobrým výhledem na svah.

@Alpy, Val di Sole, 2016.

Autor: Gabriela Bartošová | pondělí 8.2.2016 12:24 | karma článku: 13.50 | přečteno: 558x

Další články blogera

Gabriela Bartošová

Jak se žije drobným živnostníkům

Každé ráno se budím okolo deváté. Poté, co si udělám anglickou snídani na vidličku, se rozvláčnými pohyby ve svém měkoučkém flanelovém župánku jen tak bezcílně poflakuju bytem.

4.3.2016 v 12:48 | Karma článku: 40.30 | Přečteno: 3339 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Jak jsem vyhrála 400 milionů

Stalo se. Jednou v neděli jsem vyhrála. Asi za to může ten nápis v koupelně na zrcadle. V záchvatu motivace a snahy o pozitivní myšlení jsem si tam starou rtěnkou napsala: „Věřím, že vyhraju 400.000.000 Kč.“

10.12.2015 v 10:20 | Karma článku: 34.83 | Přečteno: 4140 | Diskuse

Gabriela Bartošová

Profilové fotky aneb znáte dobře svého avatara?

Každý (teda kromě těch, kteří mezi námi žijí v jiné než online realitě) máme svého avatara. Naši představu o sobě sama, takovou, kterou se prezentujeme na internetu. Prostě profilovou fotku.

23.11.2015 v 9:53 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 299 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 137 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 18.63 | Přečteno: 567 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 21.32 | Přečteno: 1228 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 40.01 | Přečteno: 1754 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč reaguji na články jiných blogerů? Protože jsem parazit!

Blog je, alespoň pro mě, především hra. Může-li jistá „ekonomka“ či jistí blogeři své lži a svou propagandu více či méně podařeně prezentovat jako odhalování „skutečné“ pravdy, pak si já můžu z jejich lhaní dělat legraci

23.6.2017 v 16:37 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 406 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1450

"Za 20 let vám budou mnohem víc vadit věci, které jste neudělali. Mnohem víc, než ty, které jste udělali. Takže zahoďte svoji zaprděnost. Odplujte od bezpečného břehu. Chyťte dobrodružný vítr. Objevujte. Sněte. Zkoumejte." Mark Twain

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.